Na Reprezentačním plese města Náchoda a Pivovaru Primátor, a. s., který se konal v sobotu 26. února 2011 v Městském divadle dr. Josefa Čížka, byly již tradičně uděleny ceny Kulturní a sportovní nadace města Náchoda.

 Cenu v oblasti kultury za rok 2010 převzal PhDr. Václav Sádlo. Cena Kulturní a sportovní nadace je udělována za dlouholetou badatelskou a publikační činnost o událostech a občanech Náchoda a Náchodska v odboji za II. světové války.

---------------------

PhDr. Václav Sádlo je ředitelem Regionálního (dříve Okresního) muzea v Náchodě od roku 1980. Pod jeho vedením prodělala tato instituce zásadní proměny. Po dlouhém období přebývání v často nevyhovujících prostorách na zámku, byl v roce 1991 zahájen přesun jednotlivých částí muzea do centra města, když se podařilo získat prostory pro výstavní síň v krásné novorenesanční budově Okresní vojenské správy. O osm let později věnoval muzeu jeho tehdejší zřizovatel Okresní úřad v Náchodě starobylý měšťanský dům na Masarykově náměstí, jehož některé části pocházejí z konce 17. století. Zde našla důstojné umístění nová expozice Dějiny Náchoda a Náchodska, jakou si Náchod, město s bohatou historickou a kulturní tradicí, již dávno zasloužil. Expozice byla otevřena 4. října 2000 za účasti tehdejšího premiéra a současného prezidenta Václava Klause. Náročný přesun celé instituce byl završen v roce 2006. Díky pochopení Města Náchoda byla muzeu poskytnuta pro potřeby depozitářů, administrativních prostor a konzervátorských dílen část budovy staré radnice z poloviny 17. Století. A tak vznikl ideální celek snadno dostupný nejen obyvatelům Náchoda, ale i široké odborné a laické veřejnosti.

Během působení PhDr. Václava Sádla v ředitelské funkci byly značně rozšířeny stávající muzejní fondy, některé dokonce nově vznikly. Díky systematickým nákupům dnes muzeum například vlastní na 500 obrazů a kreseb oblíbeného náchodského malíře a rodáka Karla Šafáře. Celkem 320 obrazů dalšího významného náchodského umělce Jindřicha Havlíčka získala instituce darem. Unikátní a veřejností oblíbená je sbírka 130 betlémů.

PhDr. Václav Sádlo je autorem či spoluautorem řady scénářů a doprovodných textů k výstavám, katalogům a stálým expozicím v Náchodě, Hronově a Polici nad Metují. Vzhledem k tomu, že součástí muzea je národní kulturní památka Pevnost Dobrošov, podporoval PhDr. Sádlo od 80. let 20. století vydávání literatury s problematikou opevnění 1935-1938. Také jeho přičiněním vychází od roku 1985 vlastivědný sborník Náchodsko od minulosti k dnešku, jehož vydávání rediguje.

Sám je autorem tří set odborných i populárně naučných příspěvků, které publikoval v regionálních i celostátních periodikách. Je autorem i spoluautorem několika knih. V jeho pestré publikační činnosti dominují čtyři samostatné monografie. Prvotina Odboj občanů okresu Náchod v zahraničních pozemních jednotkách (1936-1945) z roku 2000 přináší přehled účastníků všech druhů zahraničního odboje se vztahem k regionu a zároveň sleduje místní i celostátní historické, kulturní i společenské souvislosti (550 stran). Kniha Běloveská tragédie (2006) rekonstruuje dramatické události z května 1945 v Bělovsi u Náchoda a následně v náchodském pivovaře a zámecké aleji. O oblibě knihy svědčí to, že byla během necelých dvou let rozebrána a v roce 2009 vyšla podruhé. Třetí publikace Egon Hostovský a rodný kraj (2008) vyšla ke stému výročí spisovatelova narození. Mapuje Hostovského rané dětství v Hronově, středoškolská studia na náchodském gymnáziu, pobyty v Opočně, odkud pocházela jeho první manželka, i spisovatelův první a druhý exil. Také tato kniha již vyšla ve druhém vydání, nejprve v angličtině (2008) a teprve poté v češtině (2010). Zatím poslední studie Aby se nezapomnělo... s podtitulem Příběhy obětí nacistické perzekuce z Náchodska, Hronovska, Policka a Českoskalicka 1939-1945 (2010) popisuje pohnuté osudy 130 našich krajanů, kteří zaplatili nacistické běsnění svým životem.

Všechny knihy vysoce pozitivně hodnotí spisovatel Josef Škvorecký, náchodský rodák, který psal o zdejším životě i pohnutých válečných událostech. Režisérce Andreji Sedláčkové dokonce doporučil Běloveskou tragédii jako odbornou literaturu k připravovanému filmu nazvanému dle jeho knihy Zbabělci.