Výstavba dobrošovské pevnosti souvisí s druhou světovou válkou. Před touto válkou rozhodla tehdejší čsl. vláda, že na obranu republiky proti rozpínajícímu se Německu vybuduje pohraniční opevnění. Opevnění znamenalo vyprojektování, výstavbu a vyzbrojení mnoha typů bunkrů. Ze strategických důvodů tekly největší investice do oblasti mezi Krkonošemi a Ostravou, kde bylo budováno opevnění nejmasivnější.

Na obrovský pahorek nad Náchodem umístili vojenští specialisté dělostřeleckou tvrz. Tvrz byla projektována jako komplex šesti bojových a jednoho vchodového objektu. Všechny tyto objekty byly v podzemí propojeny systémem chodeb a sálů. Posádku mělo tvořit 571 mužů VI. praporu 18. hraničářského pluku s velitelem pplk. gen. štábu. Úkolem tvrze bylo pomoci uchránit část Kladského průsmyku, koridor při řece Metuji ve směru Náchod, Česká Skalice, Hradec Králové.

Taktický průzkum terénu proběhl na Dobrošově již v zimě 1935, definitivní plán rozmístění objektů byl uzavřen v srpnu 1936. Tento průzkum trvala jeden týden. V květnu 1937 pak bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo osm civilních stavebních firem. Zakázku získala firma Kapsa a Müller z Prahy, která staveniště převzala 28.7.1937. Prvním stavebním dnem bylo 13. září 1937. Tvrz tvořila čtvrtý stavební podúsek ženijního skupinového velitelství (ŽSV) V. v Náchodě. Odpovědnou funkci stavbyvedoucího zastával škpt. stav. Ing.Vlastimil Zeithamel. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl jmenován škpt. žen. Ing. František Zavadil, který byl také projektantem tvrze.

Předložený rozpočet na stavbu činil necelých 34 miliónů korun a termín dokončení byl stanoven na 24 měsíců. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, v srpnu a září 1938 potom 990 osob, z toho 30 techniků a úředníků. Práce byly dobře organizovány a probíhaly ve vysokém tempu. Do osudných Mnichovských událostí v září 1938 bylo vyrubáno podzemí v celkové plánované délce tj., necelé 2 km spojovacích chodeb a 0,75 km sálů. Na povrchu byly stavebně dokončeny tři objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Proinvestováno bylo okolo 19 milionů Kč.

Po Mnichovské dohodě bylo opevnění ležící v Sudetech, bez boje podstoupeno Německu. Na Náchodsku, které nepatřilo do Sudet a tedy do německého záboru zbylo Československé armádě několik téměř vyzbrojených objektů, které se však již nevyplatilo udržovat a tak začala rozprodávat jejich vybavení (s výjimkou zbraní). Na Dobrošově stavební firma zahrnula šachty všech nevybudovaných objektů a také pomocné těžní šachty.

Po 15.březnu 1939, v době protektorátu, byla pevnost uzavřena. Po roce 1945 byla opuštěna až do 60.let, kdy se začalo jednat o jejím odtajnění. V roce 1968 armáda pevnost uvolnila pro účely muzea. První návštěvníci přišli 1.května 1969. V několika následující letech byly instalovány bezpečností prvky tak, aby prohlídka mohla být postupně rozšířena. Do konce roku 2006 tvrz navštívilo 1,85 milionu návštěvníků.