VÝSTAVA

Název: Betlémy

Místo konání: Police - stará škola "Dřevenka" - přízemí

Termín: 8.12.2012 - 6.1.2013

Otevřeno: denně mimo pondělky od 9,00-12,00 a 13,00-16,30 hod. Zavřeno bude také 24. a 25.12., 31.12.2012 a 1.1.2013. 

Vernisáž: pátek 7. listopadu v 16,00 hodin 

Doprovodná výstava: Lidová roubená architektura Kladského pomezí - mizející tvář krajiny ( viz více >>> )

Po loňské výstavě hraček a předloňské výstavě osvětlení se letos do staré polické školy „Dřevěnky“ vrací tradiční vánoční výstava betlémů. Slavnostní zahájení proběhne v pátek 7. prosince 2012 v 16,00 hod. Výstava bude otevřena od 8. prosince 2012 do 6. ledna 2013 denně mimo pondělky od 9,00-12,00 a 13,00-16,30 hod. Zavřeno bude také 24. a 25.12., 31.12.2012 a 1.1.2013. 

Jako hlavní lákadlo pro návštěvníky je připraven především monumentální Hromádkův betlém (nainstalován na ploše 5 x1,4 m). Betlém s rozměrnou architekturou a početnými vyřezávanými figurkami má velmi zajímavou historii. Původně pocházel z Trčova pod Orlickými horami, kde byl vystavován ve zdejší hospodě. Zde se s ním setkal jistý Hejzlar z Babího u Náchoda, který sem přišel na handl, zatímco dcera hospodského šla na Babí. Obě rodiny udržovaly přátelský poměr, setkávaly se o poutích a posvíceních. Nakonec došlo i ke sňatku obou dětí. Osmnáctiletá nevěsta si do výbavy mimo jiné vyžádala také betlém, který se tak dostal z Trčkova na Babí. Hejzlarova mladá manželka však po roce zemřela při porodu a betlém od Hejzlara koupil jeho bratranec Fr. Turek. Ten bydlel v Náchodě – Starém Městě nad Metují čp.60, kde byl kostelníkem v kostele sv. Jan Křtitele. Po Turkově smrti v roce 1947 převzal betlém Antonín Zachar. Ten zjistil, že Turek schovával betlém v kuchyni, ale ne celý. Jeho část totiž umístil do kostela, kde se však ztratila. Z původního betléma tak Zacharovi zůstaly zachovány vedle figurek tři části architektury a malované6,5 mdlouhé pozadí s vyobrazením pramenu Jordánu, hory proměnění Krista a hory Tábor. Zachar se snažil betlém obnovit, a proto spolu s A. Hromádkou, který měl v té době rozestavěné dva betlémy, jezdili dokupovat figurky do Králík. Nakonec však svůj betlém Hromádkovi prodal. Antonín Hromádka betlém výrazně doplnil a částečně zmechanizoval. Palmy a minarety si ale nechal vyrobit od holiče a uznávaného betlémáře Josefa Vondry z Červeného Kostelce. Součástí betlému jsou také figurky (králové, pážata) známého náchodského řezbáře Karla Beršíka (1838-1918) s polychromií Josefa Hejzlara.

Další část výstavy je věnována proslulým králickým betlémům. Vystaven je i trojdílný betlém již zmiňovaného betlemáře Josefa Vondry z Červeného Kostelce (1909-1991), který spojoval mistrovské králické figurky řezbáře Josefa Schwarzera (1907–1985) s vlastní nenapodobitelnou architekturou. Za zmínku stojí i velký lidový vyřezávaný polychromovaný betlém s náchodskými motivy, či překližkový náchodský betlém. Ten zhotovil před druhou světovou válkou náchodský učitel Metoděj Jirásek (1880-1960), který byl také od 30. do 50. let 20. století správcem náchodského muzea. Betlém je vyřezán z překližky. Jako předloha autorovi posloužil Alšův kolorovaný tištěný betlém z roku 1902. Metoděj Jirásek z něj převzal tvary jednotlivých částí, nádherné malby pak provedl podle předlohy sám. Tento celek doplnil náchodskými reáliemi jako zdejší zámek, kostel sv. Vavřince, děkanství, stará a nová radnice, občanská a všeobecná živnostenská záložna.

Vystaveny jsou i figurek od zbečnického řezbáře Františka Vlacha (1841- 1920), královédvorský betlém, či ukázky skříňkových a kolednických betlémů. Návštěvník nezůstane ochuzen ani o moderní betlémy. Vedle betlému z „hronovického těsta“ od Jiřiny Vyčichlové, několika keramických betlémů, jsou k vidění i betlémy ze šustí, či miniatury ve skořápkách ořechů a makovici.

V první patře staré školy je pro návštěvníky navíc připravena také výstava nazvaná „Lidová architektura Kladského pomezí – mizející část krajiny“. Putovní výstava vznikla v rámci stejnojmenného česko-polského projektu číslo CZ.3.22/3.3.02/11.02366, který byl spolufinancován Evropskou Unií z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.